E-knihy v angličtině zdarma

Na webové stránce http://arcticbeacon.com/books/ je k dispozici spousta knih volně ke stažení, většinou ve formátu PDF. Většinou se jedná o knihy ohledně křesťanství, svobodného zednářství, apod.

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Může Bůh tuto hru zvrátit?

Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)


Bůh se zapotil. Je to v dolní části sedmé a On zakončuje špatně.

Posledních pár směn (století) bylo katastrofálních. Satanovi se vedl jeden homerun za druhým.

Tato hra je Dobro vs. Zlo, jediná hra ve městě. Bůh představuje neúprosnou sílu dobra. Satan představuje zlo. Cenou je lidská rasa.

Božský tým je totálně přečíslený. Všichni dávají přednost Satanově týmu, který je synonymem „úspěchu“.

Náborové hřiště Boha bylo: „Hledejte mě a pouze mě. Jsem osvícení: Láska, Pravda a blaho. Jsem to, co opravdu chcete.“

Satan odpověděl: „Osvícení a blaženost jsou mlhavé. Budu nabízet peníze, sex, moc a slávu. Toto je realita“

Lidé se hrnou k Satanovi. Jsou jako pes, která má svoji kost. Bůh říká: „Pokud můžete opustit kost, budete odměněni steakem, např. osvícením.“

Ale pes říká: „Nedovedu si představit tento steak. Nemůžu nechat jít kost. Já jsem závislý. Budu prostě hromadit kosti.“

ZLATO

Pro mnoho z nás v těchto dnech, jsou peníze zlato! Mnozí lidé jsou posedlí, dokonce i ti v Božím týmu.

„Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ (Matouš 06:21)

Co je to zlato? Kámen. Ale miliony lidí dávají svou víru ve zlaté tele. Uctívají ho.

Je to jako hra „Kámen, nůžky, papír.“ Jednoho dne chce každý kámen. Kámen poráží papír. Další den papír poráží kámen (jak jsem pasují nůžky, to nevím).

Velmi málo z nás najde bezpečnost, kde nakonec leží: v Bohu a službě Bohu.

Jsme posedlí, kolektivně a individuálně, Satanovými lákadly.

CO MŮŽEME DĚLAT?

Lidé se mě ptají, „Co mohu udělat v boji proti Novému světovému řádu?“

Nejdříve hledat osvícení (Boha). Pak budete vědět, co dělat. Většina z nás není schopna zachránit sebe sama. Jak tedy chcete zachránit svět?

Nejsem osvícený, ale mám představu, že osvícení znamená sebeočištění, odstranění démonů chamtivosti a sexu. Zahrnuje modlení se co dál a následování našich největších impulzů.

V podstatě to znamená vést zasvěcený život. Nový světový řád je boj o duše, který se koná v každém z nás. Spojení s Božím týmem znamená plivat do jejich očí. Nesnáší to. Projevování našeho božství je skutečné vítězství hry.

Ilumináti jsou monstrem s hlavou hydry. Nejsem zastáncem quietismu [Definice: „Klidné přijetí věcí takových jaké jsou, bez pokusu jim vzdorovat, nebo je změnit.“]

Vyberte bitvu nejblíže vašemu srdci. To by mohlo odporovat pokusům omezovat zahradničení, či potravinové doplňky. Může to být pravda o 11. září, nebo připitomělé školy, či pornografie v TV. Vyberte si svou pozici v Božském týmu.

DRŽTE SVÉ OČI NA MÍČI

Ale nenechte boj ztvrdnout nebo unavit vás. „Buďte tedy dokonalí jako váš otec v nebi, který je dokonalý.“ (Matouš 5:48)

Představte si malého anděla a ďábla na každém rameni. Bůh k nám promlouvá skrze naše vědomí.

Často andělův hlas ztichne. Jediné, co můžeme slyšet, jsou jen malí ďáblové. Říkáme jim „zlozvyky“, a oni se stanou našimi „přáteli“.

Život je mnohem zajímavější, když identifikujeme tyto démony a bojujeme proti nim. Život je nudný, pokud jsme zapomněli, že je to bitva zdokonalující naše myšlenky a skutky.

Buddha řekl: „Ten kdo dobude sám sebe je vskutku největším z dobyvatelů.“

Náboženství není to, v co věříme. Je to to, co děláme. Jsem největší pokrytec, protože můj největší pokrok byl omezený.

Žijeme v morálním rozměru. Bůh je všemocný. Jsme zkorumpovaní a slabí. Může ztratit bitvu o lidskou rasu, ale to je jen malá šarvátka. Bůh vládne vesmíru.

Lidská rasa je poražená v této šarvátce. Bude sklízet, co zasel Satan. Ale proč bychom měli být zoufalství, když jsme v týmu Božím?

Jednou z NEJLEPŠÍCH Satanových technik je líčení sebe sama jako Božského týmu. Pak bojujeme proti jiné skupině a myslíme si přitom, že bojujeme za Boha.

Ve většině válek, Satanovi učedníci tahali za provázky na obou stranách. To je to, jak Satan zotročuje a ničí nás. Je důležité si uvědomit, že Satan je jediným nepřítelem. Lidstvo by se mohlo sjednotit, kdyby rozeznalo tuto společnou hrozbu.

Pokud se dost z nás připojí k Božímu týmu, můžeme něco změnit. Stále více lidí bude hledat pravdu.

Alespoň můžeme zachránit naše vlastní duše a nést svědectví. Nejsme všichni Gadarenská prasata.

Henry Makow Ph.D.

Překlad článku Can God Turn this Game Around?
http://www.henrymakow.com/can_god_turn_the_game_around.html

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Sheeple

Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)


Sheeple (kontaminace slov „sheep“ (ovce) a „people“ (lidé)) je pejorativum, ve kterém jsou lidé přirovnáváni k ovcím.

Tato nálepka má zřejmě původ v USA a vztahuje se k lidem, kteří mají sklony přijímat a následovat cokoliv v nominální hodnotě, zvláště pokud je to citováno v mainstreamových médiích. Existuje zdokumentované použití při tisku již v roce 1950 ve formě „My, sheeple“ v Emory University Quarterly, v.6-7 1950-1951, strana 64. The Wall Street Journal poprvé zaznamenána štítek v tisku v roce 1984; reportér slyšel slovo použité majitelem knihkupectví American Opinion spojované s John Birch Society. V tomto užití se lidé vysmívali daňovým poplatníkům pro jejich slepou konformitu jako protiklad k těm, kteří mysleli nezávisle. Rádiový hostitel Milton William Cooper používal tento výraz běžně během jeho rádiové show Hodinu Času v pozdních 80tých a 90tých letech.

Termín je také používán pro popis nějaké osoby,u níž řečník cítí mimořádnou konformitu.

Vláda

Termín je také používán pro ty, kteří jsou nadměrně tolerantní, nebo vítají vládní zásahy a regulace. V článku s názvem „Národ sheeplů,“ Walter E. Williams píše: „Američané rozpačitě přijali všechny druhy nesmyslů Transportation Security Administration. Ve jménu bezpečnosti jsme dovolili, aby nám byly odebrány před vstupem do letadla nůžky na nehty, brýle, šroubováky a figurky vojáčků.“ Toto použití zdůrazňuje, že Američané rozpačitě přijímají všechny druhy úředních nesmyslů. Popisuje ty, kteří se slepě podrobí rozhodnutí státních zaměstnanců nebo politické strany jako vedoucího orgánu, čímž dávají sílu civilní vládě díky jejich souhlasům.

Překlad článku Sheeple z anglické wikipedie
http://en.wikipedia.org/wiki/Sheeple

Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek.

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Temný Jupiter mohl navštívit okraj sluneční soustavy

Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)


Sto let dat o kometách naznačují, že temný objekt velikosti Jupiteru číhá na vnějším okraji sluneční soustavy a vymršťuje kusy ledu a prachu směrem k Zemi.

„10 let jsme sbírali data, zdvojnásobili jsme počet komet, které jsme pozorovali k testování naší hypotézy,“ řekl planetární vědec John Matese z Lousianské Univerzity ve městě Lafayette. „Teprve nyní bychom meli být schopni vyvrátit či ověřit, že tam může být hmota o velikosti Jupitera.“

V roce 1999, Matese a kolega Daniel Whitmire navrhli, že Slunce má skrytého společníka, který zavedl kusy ledu z Oortova oblaku, sférického oparu komet na okraji sluneční soustavy, do vnitřku sluneční soustavy, kde je můžeme vidět.

V nové analýze pozorování datovaného do roku 1898 Matese a Whitmire potvrzují svou původní myšlenku: Okolo dvaceti procent komet viditelných ze Země bylo posláno temnou a vzdálenou planetou.

Tato myšlenka byla reakcí na dřívější představu, že matně hnědý trpaslík, nebo hvězda typu červeného trpaslíka, zlověstně daboval Nemesis, který bušil do Země smrtící smrští komet každých 30 milionů let. Pozdější výzkum naznačil, že masové vymírání druhů na Zemi nemá souvislost s předpovědí Nemesis., takže mnoho astronomů se nyní domnívá, že tento neexistuje.

„Ale začali jsme se ptát, jaký druh objektu, o kterém se dají vyvodit údaje z prezentovaných dat, kterých jsme svědky?“ řekl Matese. „Co by mohlo lechtat oběžné dráhy komet a přinutit je přiletět velmi blízko ke Slunci, jak jsme mohli vidět?“

Spíše než o zlovolnou hvězdu smrti může jít o menšího a vlídného společníka Tyche (sestra Nemesis ve starořecké mytologii), který by posílat komety proudící z Oortova oblaku směrem k Zemi.

Kosmické sněhové koule, které tvoří srdce komety, obvykle visí v Oortově oblaku, dokud jejich oěžnou dráhu nevychýlí nějaká vnější síla. Tento tlak by mohl pocházet z jedné ze tří věcí, řekl Matese. Gravitační konstanta disku Mléčné dráhy může vytáhnout komety z jejich ledových domovů do vnitřní sluneční soustavy. Přecházející hvězda může otřást kometami uvolněnými z Oortova oblaku jak se rychle pohybují. Nebo velký společník jako Nemesis nebo Tyche může vytáhnout komety z jejich „zóny pohodlí“.

Počítačové modely ukazují, že komety v jakémkoliv z těchto scénářů, když jsou jejich počátky ve vesmíru zmapované, dělají charakteristické vzory na obloze.

„Podívali jsme se na tyto vzory a ptali jsme se: „Je tu nějaký další důkaz vzoru, který by mohl být spojován s prolétající hvězdou nebo s vázaným objektem?““, řekl Matese.

Po přezkoumání drah více než sta komet v Minor Planet Center databázi došli vědci k závěru, že 80% komet z Oortova oblaku bylo vytlačeno ven gravitací galaxie. Nicméně zbývajících 20% potřebuje šťouchnutí od vzdáleného objektu asi 1,4krát hmotnějšího než je Jupiter.

„Něco menšího než Jupiter by nemělo dostatečnou sílu toto provést,“ řekl Matese. „Něco mnohem hmotnějšího, např. hnědý trpaslík, by dal takovou sílu pro oněch 20% zmíněných komet.“

Je tu nicméně jeden problém. Vzory platí pouze pro komety pocházející z vnějšího Oortova oblaku, který sahá 0,3 až 0,8 světelných let od Slunce. Komety z ploššího vnitřního Oortova oblaku více ve tvaru koblihy nevytvářejí stejný vzor.

„To je znepokojující,“ řekl Matese. „Vyžaduje to zcela nové dynamické vysvětlení jak pozorovat komety z vnitřního Oortova oblaku.“

Tento stejný zvláštní vzor je zde od roku 1999 „určitě je to silnější případ než v minulosti,“ řekl planetární vědec Nathan Kaib z Kanadského Institutu teoretické astrofyziky, který není součástí nové práce., ale rád by viděl více dat.

„Myslím, že celý tento problém bude v následujících deseti letech vyřešen, protože se zde objevuje spousta průzkumů…které objevují vzorky komet, které dnes máme,“ řekl. „Jestli tyto typy asymetrií ve vztahu k tomu, odkud komety pochází, skutečně existují, nebo ne určitě zjistíme z těchto průzkumů.“

Možná nebudeme muset dlouho čekat, řekl Matese. Objekt jako Tyche může být přímo viděn WISEm, infračerveným teleskopem od NASA.

„Očekáváme, že tento WISE vyvrátí, nebo ověří naši domněnku,“ řekl. „Musíme být prostě trpěliví.“

Lisa Grossman

Překlad článku Dark Jupiter May Haunt Edge of Solar System
http://www.wired.com/wiredscience/2010/11/oort-cloud-companion/

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

LETS aneb Ukažte prostředníček ředitelům ekonomie (bankéřům a jiné havěti)

LETS je alternativní ekonomický (resp. obchodní) systém, který má za cíl napomoci místnímu obchodování. Tvoří ho skupina lidí, kteří k obchodování mezi sebou nepoužívají normální měnu (např. koruny), ale měnu vlastní, takovou, kterou si sami vytvořili.

citováno z http://lets.ecn.cz/cojelets.php

Celý článek …

Pravičák, nebo levičák?

Našel jsem zajímavý článek na blogu Jaroslava Peregrina. Článek se týka škatulkování na pravici a levici. Myslím, že byste si určitě tento článek měli přečíst.

Článek na blogu Jaroslava Peregrina zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jaroslav-peregrin.php?itemid=11421

Zajímavá věta, která mne v článku oslovila:
„V éře internetu totiž začínají být více než dříve slyšet i ti nejméně vzdělaní a nejméně přemýšliví lidé, kteří mají největší tendenci nekriticky přijímat vize světlých zítřků, které jim politici malují, aniž by si uvědomili, že jde o utopii (a nechápou, že ti, kdo takové vize odmítají, to nemusejí vždycky dělat proto, že by byli nepřející).“

K tomu bych jen dodal, že ty balíčky všeléků (utopií) a světlých zítřků se týkají nejen politiků. Dokud se nezmění většina lidí, žádný nový systém nepomůže…kdo četl knihu 1984 od Georga Orwella, vzpomene si na tvrzení, že při revoluci se mění jen horní dvě vrstvy, ta spodní (plebs?) je vždy jen zdrojem příjmů první vrstvy a po vyburcování je tato vrstva nástrojem revoluce druhé vrstvy, přičemž se na žebříčku střídají jen horní dvě vrstvy, ta třetí je stále vespod.

Zkuste si na tohle vzpomenou, až budete někde stávkovat, protestovat, či provádět revoluci – jestli nejste jen loutka ze třetí vrstvy, která pomáhá druhé vrstvě dostat se na vrchol.

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Projev prezidenta republiky k 28. říjnu 2010 o smyslu našeho státu

Vážení vysocí ústavní činitelé, dámy a pánové, posluchači rozhlasových a televizních stanic,

vítám Vás na dnešním slavnostním večeru, jímž si připomínáme, že se – přesně před devadesáti dvěma lety – zrodil moderní český stát.

Témat z naší současnosti, hodných dnešního večera, není málo. Musíme se vypořádávat s jen pomalu odeznívající ekonomickou krizí a s jejími důsledky, nepříjemně zasahujícími do života mnohých našich spoluobčanů i do hospodaření celého našeho státu. Řadu let narůstal a i dnes narůstá náš státní dluh a my nesmíme dopustit, aby dosáhl řeckých rozměrů. Dlouho jsme také odkládali reformy zatím ještě přiměřeně fungujícího zdravotního a penzijního systému, ale stále je odkládat nelze.

Mnohé z těchto problémů na řešení teprve čekají, dosud provedená opatření jsou zatím jen jejich náznakem, bylo by proto předčasné mluvit o výrazné změně, ale jisté změny se již rýsují. Loni jsem zde v tento den hovořil o přetrvávajícím ekonomickém propadu a o prozatímní vládě, které chyběl mandát – a jak dnes, s odstupem času, vidíme, i odvaha – udělat některá potřebná opatření. Mluvil jsem o svévolně oddálených volbách, ale i o „narůstajícím neklidu“, který se v té době u nás projevoval.

Nechci to zakřiknout, ale takové pocity dnes nemám. Jako výsledek letošních květnových voleb máme značně obměněnou vládu i Poslaneckou sněmovnu a díky nedávným senátním volbám změněné poměry i v Senátu. I komunální volby vynesly v řadě měst a obcí do významných veřejných funkcí nové osobnosti. Důvod k jistému, byť velmi opatrnému optimismu existuje.

I když ani v nejmenším nepodceňuji obavy části naší veřejnosti z nezbytného „utahování opasků“, souvisejícího s úsilím o ozdravění státních financí, loňský neklid byl něco jiného. Věřím proto, že politické síly, které by mohly profitovat z případného sociálního neklidu, budou velmi pečlivě vážit mezi svým krátkodobým prospěchem a dlouhodobými důsledky ztráty elementární občanské soudržnosti naší země. Přál bych si, aby se to projevilo i v atmosféře v parlamentu i ve vztazích mezi politickými stranami. To všechno jsou věci vážné, ale přesto o nich právě dnes mluvit nehodlám.

Začal jsem tím, že je to 92 let od okamžiku, kdy se zrodil moderní český stát, od okamžiku, kdy jsme přestali být královstvím a stali se republikou. Dodal bych, teprve 92 let. Méně než stoletá existence republikánského zřízení je sotva desetinou tisíciletého období, v němž – v podstatě na stejném území – existuje český stát. Nezačínejme proto až rokem 1918. Když se na mnoha místech naší země rozhlédneme, vidíme, že nás obklopuje naše vlastní historie nepoměrně delší. Tento sál, zvaný Vladislavský, se začal stavět dva roky před objevením Ameriky. Už tehdy existoval náš stát celé půltisíciletí.

Otázku, proč jsme se tu vlastně dnes – takto slavnostně a v takové reprezentativní sestavě – sešli, si většina z nás před dnešním večerem pravděpodobně nepoložila, ale klást bychom si ji měli. Sešli jsme se jenom proto, abychom učinili zadost konvenci, která po nás žádá shromáždit se jednou za rok v tomto překrásném sále Pražského hradu? Jsou historické zástavy v rukou vojáků Hradní stráže, gotické klenby tohoto sálu, slavnostní oblečení a uniformy pouze blyštivými kulisami představení, které mechanicky a z povinnosti každoročně instalujeme před televizními kamerami a fotoaparáty médií, nebo má mít tento večer ještě jiný, daleko hlubší význam a smysl?

Jsem přesvědčen, že ho mít má. Jsem přesvědčen, že má být vážně míněným připomenutím a vzkazem nás samých pro nás samé, že nejsme pouze statistickým součtem oddělených a osamělých bytostí, ale společenstvím více než deseti miliónů občanů, příslušníků jedné, široce rozvětvené rodiny, která si rozumí nejen společným jazykem, ale také tradicemi, historickými zkušenostmi, specifickou kulturou a v nejvyšší možné úrovni obecnosti i společnými zájmy.

Vysoká vyznamenání, která za několik okamžiků z mých rukou přijmou vynikající ženy a muži, které vidíte kolem mne, nejsou jen slavnostní formalitou. Jde o výraz uznání toho, že mravní kvality, odvážné činy, umění či práce těchto našich spoluobčanů překročily rámec osobního a staly se součástí společného odkazu, který jako spojnice mezi minulostí a současností míří k budoucnosti, k těm, kdo osudy naší vlasti vezmou do rukou po nás.

Zopakuji svou otázku ještě z jiné perspektivy: Má stát, který jsme převzali od našich předků jako specifické a neopakovatelné dědictví, v současném světě ještě vůbec nějaký smysl? Cítíme ho jako něco hluboce uloženého v našich myslích a srdcích? Nepřijímáme ho pouze jako jakýsi neutrální prostor, zaměnitelný za jakýkoli jiný? Nestává se pro mnohé z nás jen „správní jednotkou“, ke které ztrácíme jakýkoli hlubší osobní vztah?

Pokud ano, pak by byla dnešní oslava našeho státního svátku jen prázdným gestem a mystifikací veřejnosti. Potom bychom si měli nahlas přiznat, že jsme generací, která se českého státu vědomě vzdává. Že je naše tisíciletá státní historie u konce. Že jsou naše zděděné tradice, zvyky, kultura, způsob myšlení a z nich vycházející specifické zájmy již jen skanzenem folklórních zajímavostí, protože život, řečeno s naším významným skeptickým spisovatelem, je už jinde.

Pokud tomu tak ale pro většinu z nás není, pokud i nadále autenticky vnímáme naši společnou národní existenci jako cosi odlišného od národní existence Němců, Francouzů, Britů, Rusů, Američanů a dalších svébytných národů, potom z toho něco plyne. Potom svoji kotvu, svůj stát, životně potřebujeme. Potom se k odkazu, tradicím a těžce nabytým zkušenostem našich předků obracíme právem. Potom jeho existenci a hodnoty musíme bránit. Potom si – se všemi z toho plynoucími důsledky – musíme uvědomit, že historie ještě neskončila, ač se nás o tom po pádu bipolárního světového uspořádání někteří falešní proroci snažili přesvědčovat.

V současném postmoderním a postdemokratickém světě, charakterizovaném zmatením hodnot a umělou relativizací mnoha, donedávna nepochybných základů našich životů, včetně naší státnosti, odpovědi na tyto otázky pro mnohé z nás nejsou jednoznačné. Troufám si říci, že před dvaadevadesáti lety, na prahu nové historické etapy našeho státu, odpovědi na tyto otázky pro většinu lidí jednoznačné byly. Na potřebě státu, respektive na potřebě obnovy plné státní suverenity, se tehdy společnost shodovala. Proto se z českého království, podřízeného člena mnohonárodního soustátí s centrem ve Vídni, stala díky využití příznivých mezinárodních okolností suverénní Československá republika.

Připomínka této události, jako stále aktuálního zdroje inspirace, je skutečným a vážným důvodem, proč jsme se tady dnes, ve slavnostní atmosféře, uprostřed symbolů naší státnosti, sešli. Věřím, že to tak nevnímám pouze já.

Leckdo pravděpodobně očekává, že nyní – hovořím-li takto o české státnosti – pronesu svou standardní filipiku proti Bruselu. Taková očekávání zklamu. Ne proto, že by nebylo o čem kriticky promluvit, ale jsou přinejmenším dva důvody, proč se tématem Evropské unie dnes hlouběji nezabývat.

Je to jednak proto, že se problémy, rizika a nebezpečí umělé a překotné evropské integrace, před nimiž dlouhá léta varuji a které světová finanční a hospodářská krize tak obnažila a vyostřila, staly v mnohém – více méně téměř každému – dobře viditelnou realitou. Mluvit o nich dnes již žádnou odvážnou originálností není. Výrazně se ukázalo i to, že jsou oficiálně proklamovaná soudržnost, solidarita a altruismus evropského projektu spíše přáním než realitou. Že každý stát – velký či malý – má své vlastní zájmy, na které se v okamžiku jakéhokoli problému okamžitě rozvzpomene a upřednostní je před zájmy širšího mezinárodního seskupení.

To si v letošním roce v Evropě uvědomilo více lidí. Proto se i mé, dlouhodobě zastávané názory, za něž jsem byl po léta doma i v Evropě kárán, stávají součástí hlavního proudu dnešní evropské diskuse a necítím proto potřebu je právě dnes opakovat.

Avšak druhý – a ještě závažnější – důvod, proč v souvislosti s úvahou o další existenci a mezinárodním postavení českého státu dnes nehovořit o Evropské unii, je jiný. Chci upozornit na problém, kterého si naše politika, média, ale ani občané zatím příliš nevšímají, ač má – pro naši národní a státní budoucnost a pro svobodu a demokracii v celém západním civilizačním prostoru – význam zásadní.

Není možné si nevšimnout, že se „integrační“ snahy politických elit největších zemí světa stále více a rychleji přesouvají ze sociálně inženýrského projektování v rámci států a kontinentů na rozměr interkontinentální, vlastně celosvětový. I v tomto ohledu jsou současné, na mnoha místech světa se vyskytující ekonomické problémy katalyzátorem a urychlovačem vývoje velmi problematického.

Jsme svědky toho, že seskupení ekonomicky nejsilnějších a politicky nejvýznamnějších států světa usiluje o to, stát se neformálním předstupněm globální světové vlády. Vlády zcela odtržené od demokratické legitimace občanů. Vlády, která – ať již bude mít formální rámec jakýkoli – bude fakticky rozhodovat o našich životech bez naší účasti a možnosti ovlivnění.

V takovém uspořádání bude pojem občanství rychle zanikat. Demokracie bez občana je však protimluv a lehkomyslně navrhované světoobčanství je pouhou mystifikací, matením pojmů a manipulací. Příkladů, že národ může být bez svého státu, zná historie nepočítaně. Nemůže však být stát bez národa. Nemůže být stát bez občanů. Nemůže být stát bez politického lidu, který demokratickým procesem – prostřednictvím svých volených zástupců – mění či koriguje svou současnost a budoucnost.

Právě tam, do světa bez občany stále znovu obnovované demokratické politické legitimace vlád, směřuje ambice rozhodujících politických, hospodářských a mediálních elit dnešního světa. Právě tam se již velmi konkrétně a prakticky rýsuje nové, značně pozměněné uspořádání budoucího světa.

Pokud si těchto tendencí včas nevšimneme, pokud nevstoupíme do diskuse o jejich nebezpečích, rizicích a nákladech, budeme brzy postaveni před hotovou věc. Pak už bude jakákoli úvaha o české státnosti jen historickou reminiscencí.

Začít tuto vážnou debatu je naší historickou odpovědností vůči tisíciletým dějinám naší země, vůči předcházejícím generacím, které jí přinesly často ty nejvyšší oběti a které nám jako dědictví zanechaly výsledky svého umu, nadání, práce svých rukou a bohatství svých myšlenek. Je to naší povinností vůči generacím současným, ale i budoucím, které štafetu české státnosti postupně převezmou od nás.

Věřím, že navzdory nejednoduchému světu, v němž žijeme, český stát a jeho občané budoucnost mají. Budoucnost v demokratické zemi, která, vědoma si své ne příliš rozsáhlé velikosti a svého jen velmi omezeného vlivu na evropské a světové procesy, nepřeceňuje své síly, ale má svou hrdost a sebevědomí. Která má ve svých demokraticky zvolených zástupcích, ve svých politických, kulturních, hospodářských a společenských elitách dost sil a odhodlání hájit prostor a odkaz, který pro nás naši předkové vybudovali.

Je to naší povinností vůči sobě samým i vůči těm, kteří přijdou po nás. Právě vědomí této povinnosti by mělo být smyslem státního svátku České republiky. Kdy jindy se nad těmito vážnými otázkami zamýšlet, než v tento slavnostní den.

Václav Klaus, Vladislavský sál, Pražský hrad, 28. října 2010

Zdroj: http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr-vaclav-klaus/vybrane-projevy-a-rozhovory/181.shtml

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Velký hadronový urychlovač může zničit Zemi

Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)


Velký hadronový urychlovač je plný nových překvapení, ne vždy těch příjemných. Nedávno bylo zjištěno, že i známý Nostradamus předpověděl v Evropě vznik „satanského oblouku zuřivosti“ (i když LHC má tvar kruhu či elipsy – p.p.) mající neblahé následky po celém světě. Co není zcela jasné je to, zda proroctví má co dočinění s urychlovačem.

Michel Nostradamus, který žil v 16. století, byl nejen lékař a astrolog, ale také člověk s rozsáhlými vědeckými poznatky. Až do teď nevíme, co byly některé jeho zdroje informací o budoucnosti. Říkalo se, že postavil „zrcadlo“, ve kterém viděl obrázky z budoucnosti. Možná, že to byl středověký stroj času.

Moderní tlumočníci jeho prací věří, že Nostradamova proroctví na rok 2010 je třeba hledat v čtyřverší X jeho X centuriích. Tam je také zmínka o nějakém „satanském oblouku, pokud je běsnění v Evropě“, který v listopadu roku 2010 může způsobit „hrozivé spálení“ poloviny zeměkoule. Jako výsledek se v roce 2011 objeví smrtící srážky, které všechno nakazí. Nebudou tu žádné rostliny, žádná zvířata a do roku 2016 všichni lidé zahynou.

Až do nedávné doby se věřilo, že se mluvilo o výstřelu balistické střely (Nostradamus, který nebyl obeznámen s realitou 21. století, mohl vidět trajektorii rakety jako „satanský oblouk“). V tomto případě radioaktivní srážky dávají smysl. Nicméně k významné události došlo 4. a 7. listopadu tohoto roku: testy urychlovače zaznamenaly první srážky iontů olova při velmi vysokých rychlostech.

„Účelem experimentů je získání kvark-gluonového plazmatu,“ říká Jurij Kharlov z Ústavu fyziky vysokých energií, známých jako CERN. „Plný rozklad hmoty na kvarky, gluony a bosony – to nikdy nebylo předtím pozorováno.“

Co může mít tento druh testování za následek? Koneckonců, pokud vesmír vznikl jako výsledek velkého třesku, může zde být také opačný proces. Pokud výzkumní pracovníci mohou „zrychlit“ částice zvyšováním energetické hladiny a teploty a zvyšují intenzitu jejich kolize, atd…pak je možné, že se Země promění v obří protonovou e-bombu, jejíž exploze by otřásla celou sluneční soustavou.

Přesto, i když výbuch této intenzity nenastane, potom by procesy způsobené urychlením částic způsobily strašné následky pro životní prostředí na naší planetě. Nicméně, i slabší verzi , kterou Nostradamus předpověděl, je možná: katastrofa zasáhne pouze polovinu zeměkoule. Možná, že oceán bude schopen ochránit Ameriku a Austrálii, protože voda absorbuje teplo. Přesto toto vše závisí na intenzitě destruktivních procesů.

Bývalé sovětské médium Wolf Messing zmínil „nebezpečnou laboratoř v horách Evropy.“ Bohužel význam těchto proroctví zůstal nejasný až do nedávné doby. Mezitím někteří výzkumníci vážně mluví o různých přírodních katastrofách a abnormálním počasí, které se stanou častějšími, můžou být „vedlejším efektem“ urychlovače.

Nicméně většina vědců nereaguje na všechny tyto obavy, správně věřící, že ti, kteří je vyjádřili, byli jednoduše špatní studenti a neučili se správně jejich fyziku. Z jejich pohledu zde není žádné potenciální nebezpečí, protože na vytvoření „černé díry“ musíte mít nejsilnější gravitační stlačení vytvořené obrovskou masou hmoty. Urychlovač toho není schopen.

Obecně platí, že experimenty s LHC nejsou něco nového pro lidstvo. Urychlovače částic byly použité ve výzkumných laboratořích od poloviny dvacátého století a u žádného nebylo pozorováno něco škodlivého. Kromě toho, nehody a poruchy v těchto zařízeních jsou extrémně vzácná a i jaderné elektrárny vybuchují častěji.

Přesto, žádnému z předchůdců současného Large Hadron Collider se nepodařilo dosáhnout podobné míry při urychlování částic. Nicméně, tyto míry ještě nemůžeme měřit rychlostí světla. Ale jak jsme se připomenuli, podle Einsteinovy rovnice (E = mc2) pro přeměnu hmoty na energii, což znamená, že kdyby naše planeta explodovala, její hodnota by musela být zdvojnásobena. Při nižších rychlostech se nic takového nemůže stát.

Předpoklady o tom, že urychlovač by mohl ovlivnit klima planety jsou obecně neopodstatněné. Co by mohl tento přístroj dělat? Vypouštět velké množství tepla do atmosféry? Ale i když se to stane (přesto, urychlovač má velmi spolehlivou ochranu), toto množství tepelné energie, by nebylo větší, než je objem tepla vypuštěný během erupce. Jak víme, ovlivňují klima jen lokálně, tj. pouze v těch oblastech, kde se nacházejí.

Ale také bychom se neměli obávat, že červené horkého plazma by uniklo na území Evropy. Dokonce i když se to stane, jeho množství je tak malé, že nestačí ani shořet les kolem obřího urychlovače.

Pokud jde o proroctví o Nostradama, jak víme, všechna spojení s konkrétními daty jsou velmi pochybná. Datování událostí v jeho proroctvích lze dohledat podle mírně upraveného hebrejského kalendáře, který se datuje od stvoření světa (v tomto případě Nostradamus, z nějakého důvodu, přesunul datum o dalších 1000 let zpět). Neexistuje žádný systém, který by přesně porovnal data z těchto dvou velmi odlišných systémů chronologie.

Je velmi dobře možné, že všechny tyto hrůzy předpověděné Nostradamem nemají nic společného s naší dobou.
S největší pravděpodobností bychom se urychlovače neměli bát.

Irina Shlionskaya
Anton Evseev

Překlad článku Large Hadron Collider to destroy Earth
http://english.pravda.ru/science/tech/24-11-2010/115908-large_hadron_collider-0/

pošli na vybrali.sme.sk

TopČlánky

Jak funkční aminokyseliny zlepšují zdraví a ochraňují před obezitou

Rozšiřujte tento článek po světě. Přeposílejte a umísťujte jej na Facebook. Děkujeme!

(Free Pub) Mnoho jídel obsahuje řadu podstatných neesenciálních aminokyselin, která hrají kritickou roli v metabolismu živin, budování svalové tkáně a chrání tělo proti nemocem. A nový výzkum ukázal ještě více o tom, jak důležité funkční aminokyseliny zlepšují růst a rozvoj, zvyšují reprodukční funkci a udržují optimální zdraví.

Dr. Guoyao Wu, zvířecí odborník na výživu a vedoucí pracovník oddělení Univerzity Texas A&M zvířecích věd, nedávno zveřejnil studii v časopise Americká Společnost pro Výživu o tom, jak vědci potřebují aktivnější přístup ve studování funkčních aminokyselin. Wu vysvětluje ve své studii, jak aminokyseliny regulují klíčové metabolické dráhy v tak důležitých cestách, které by ve spojení s nimi mohly výrazně zlepšit celkový zdravotní stav jak u zvířat, tak u lidí.

Protože většina výzkumu aminokyselin byla zaměřena primárně na ty esenciální — tedy typ, který tělo přirozeně neprodukuje a musí být doplněn ve stravě — Wu říká, že větší pozornost potřebují neesenciální aminokyseliny.

Název neesenciální neznamená, že tyto aminokyseliny nejsou nezbytné pro zdraví člověka, ale spíše že se přirozeně tvoří v těle. Ale pokud biochemické podmínky v těle nechají tyto neesenciální aminokyseliny chybět, pak se u osoby mohou rozvinout vážná onemocnění.

Podle dřívějších výzkumů, které prováděl Wu, arginin, typ aminokyseliny, zlepšuje růst a vývoj embrya zvířat. Také pomáhá proti obezitě, což znamená, že hraje hodnotnou roli v boji proti pandemii obezity v USA. Aminokyseliny také pomáhají prodloužit životnost a slouží k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a zlepšují antioxidační funkci.

Jonathan Benson, 26. listopadu 2010

Překlad článku How functional amino acids improve health and prevent obesity
http://www.naturalnews.com/030525_amino_acids_obesity.html

Zecharia Sitchin zemřel

Přidejte se do naší facebookové skupiny Free Pub a pojďte s námi diskutovat :o)


Zecharia Sitchin (narozen 11.07.1920 – zemřel 09.10.2010), byl autorem knih podporující vysvětlení o lidském původu zahrnující starověké astronauty. Sitchin přisuzuje vytvoření starověké sumerské kultury Anunnakiům, o kterých prohlašuje, že byli mimozemskou rasou z planety za Neptunem jménem Nibiru. Věřil, že tato hypotetická planeta Nibiru je v protáhlé eliptické dráze v zemské sluneční soustavě, tvrdil, že sumerská mytologie reflektuje tento názor.

Podle Slovníku Skeptika, Sitchinova práce byla zesměšňována profesionálními vědci, historiky a archeology, kteří zaznamenali mnoho problémů s jeho překladem starověkých textů a kategorizovali jeho práci jako pseudohistorii a pseudovědu.

Podobně jako v předchozí autoři, jako je Immanuel Velikovsky a Erich von Däniken, Sitchin obhajoval teorii, že mimozemské události prý hrály významnou roli ve starověkých dějinách lidstva.

Podle Sitchinových výkladů v mezopotamské ikonografie a symboliky, uvedené v jeho knize z roku 1976 „Dvanáctá planeta“, je neobjevená planeta za Neptunem, která sleduje dlouhou, eliptickou oběžnou dráhu, dosahující do vnitřní sluneční soustavy zhruba každých 3600 let. Tato planeta jménem Nibiru (ačkoli Jupiter byl planetou spojovanou s bohem Mardukem v babylonské kosmologii). Podle Sitchina, Nibiru (jehož jméno bylo nahrazeno MARDUKem v původní legendě babylonským vladařem stejného jména ve snaze kooptovat vytváření sebe sama, vedoucí k určitému zmatku mezi čtenáři) se katastroficky srazila s Tiamat (bohyně v mýtu stvoření Babylonu Enûma Eliš), kterou považoval za další planetu nacházející se mezi Marsem a Jupiterem. Tato kolize zformovala planetu Zemi, pás asteroidů a komety. Sitchin tvrdí, že když udeřil jednoho z měsíců planety Nibiru, Tiamat se rozdělila na dvě a poté při druhém míjení Nibiru Tiamat sama udeřila do rozbitých fragmentů a jedna polovina Tiamat se stala pásem asteroidů. Druhá polovina, sražena jedním z měsíců Nibiru, byla dotlačena na novou oběžnou dráhu a stala se dnešní planetou Zemí.

Podle Sitchina, Nibiru (zvaná „dvanáctá planeta“, protože Sitchin tvrdí, že sumerská bohy-daná koncepce slunečního systému počítala s osmi planetami plus Pluto, Slunce a Měsíc) byla domovem technologicky vyspělé člověku podobné mimozemské rasy zvané Anunnaki v sumerských mýtech, které Sitchin uvádí jako Nephilim v Genesis. Tvrdí, že se vyvinuli po tom, co Nibiru poprvé vstoupila do sluneční soustavy a poprvé dorazila na Zem, přibližně před 450 000 lety, hledající minerály, obzvláště zlato, které našli v dolech v Africe. Sitchin říká, že tito „bohové“, byli řadoví pracovníci koloniální expedice na Zemi z planety Nibiru.

Sitchin se domnívá, že Anunnaki geneticky modifikovali Homo sapiens jako otrocká stvoření, aby těžila zlato, zkřížením mimozemských genů s Homo erectus. Sitchin tvrdí, že starověké nápisy uvádějí, že lidské civilizace v Sumeru v Mezopotámii byla zřízena pod vedením těchto „bohů“ a lidské královský bylo slavnostně otevřeno, aby zprostředkovalo spojení mezi lidstvem a Annunaki (vytvořili Božská práva královské doktríny). Sitchin se domnívá, že spad z jaderných zbraní, používaných během války mezi frakcemi mimozemšťanů je „zlý vítr“ popsaný v Nářku nad Urem, který zničil Ur okolo roku 2000 před naším letopočtem. Sitchin tvrdí přesný rok 2024 př. nl. Sitchin tvrdí, že jeho výzkum se shoduje s mnoha biblickými texty a že biblické texty původně pocházejí ze sumerských spisů.

Překlad článku Zecharia Sitchin Has Died
http://www.ufodigest.com/article/zecharia-sitchin-has-died

Stimulant kofein pro fyzický i psychický výkon